Jak rychle mě to napadlo, tak rychle je to tu. Fotodokument každého ze sedmi dnů v jednom mém květnovém týdnu.
Nejdříve mi nedošlo, jak skutečným obrazem života může tohle dílo být. Až bylo na světě, váhala jsem, jestli vůbec to všechno zaznamenané publikovat. Budiž. Když ten týden se mnou projdete, dostanete odpověď na otázky, kde beru čas na vaření, co vlastně vařím a jak se skutečně u nás doma jí. Pro mě samotnou je to perfektní zrcadlo.
Sonda do života…
…matky na mateřské možná vyvolá úsměv na tváři singles a soucit těch pracujících, co jim děti už odrostly nebo žádné nemají. Je mi fuk, co si o tom mém kolotoči kdo bude myslet. Cesta je cíl a já si ji celkem užívám. Je to živelné a vtipné (a někdy taky není).
Následujících pět článků není návodem, jak se má správně zdravě žít, vařit, jíst ani vychovávat děti. Je to prostě dokument. Tak se připravte. Tři, dva, jedna… jídlo, vaření a události z každodenního života jedné čtyřčlenné rodiny v obrazech a heslech. Čtyři dny v týdnu měšťáci, tři dny rádoby vesničané. Kde je v textu něco o jídle, tam najdete heslovitě i recept nebo link na zdroj. To je oč tu hlavně běží, o jídlo a požitek z něj, i když vám za zády rejdí dva neúnavní skřítkové. Aby to bylo trošku napínavé, dáme si tu show po dávkách, pěkně den po dni. Odteď.
PONDĚLÍ
RÁNO
Ranní kaše focena dojedená, byla ovesno-pohanková s vlašáky, makadamiovými ořechy, semeny slunečnice a dýně a s goji. Foto bude sloužit jako úvodní ilustrační pro každý další den.
Za mnou hodina protahovacího cvičení (každé ráno si dopřávám). Starší ratolest šup s tatínkem do školky. Já klik internetovou platbu a honem do schodů pro juniora, vstáváme.
U snídaně jednou rukou krmím, druhou listuji starým Respektem. Čtu o Pavlu Ocknechtovi, propaguje hmyz na talíři a jinak cukraří v brněnském Borgo Agnese. Do toho skládám puzzle Ve školce. Popi neboli popeláři, nalepení na okno, dokud nejsou popelnice vyvezeny.
DOPOLEDNE
Umýt, převlíct, řev, prádlo do pračky, svačina na cestu (banán, čaj), tenisky, klíče, lopatku, bagr, odrážedlo tedy motorku. Dveře buch, výtah, trolej, pošta, bagrující dělníci, nákup ve zdravce, trolej, přátelská paní povídá o vnučce, vystoupit, potkáváme kámoše, pokec cestou domů, po schodech místo výtahem, vyzout, umýt ruce.
Poklidit nákup, pověsit pračku, přebalit bobek (stihl si ulevit pod sušákem), ohřát oběd, nachystat květináč z balkónu k transportu na Vysočinu.
Obědváme oba zbytek z neděle –
Junior svůj díl nacpe do čaje, míchy míchy, konec (jakože stačí), no jo, měl svačinu a rýžový chlebíček od sousedky, co jela taky v trolejbuse. Převlíct začuněné triko, do náruče, zpěv, usíná. Mám dvě hoďky pohov.
Dojídám, čtu nový Respekt a článek o ústavu v Králíkách. Nic pěkného. Listuji sladkým speciálem Apetitu, nemám na nic z toho chuť. Aha, známka, že oběd byl kvalitní 
Píšu blog a edituji (práce!).
ODPOLEDNE
Zajíci v krabici, fcb, šik v kuchyni, maily, chvíle editace. Dvě hodiny v tahu, vstáváme. Rozkoukání, kousnutí do –
banánového muffinu:
čtyři rozmačkané banány smíchat s 90 g rostlinného mléka, 90 g oleje (volím argan a oliváč), 90 g sirupu agáve nebo palmového cukru. Metlička.
V jiné míse 280 g mouky (obvykle špaldovka, dnes bez lepku jáhlová a pohanková) plus špetka skořice plus lžička sody a lžičky prášku do pečiva. Sypké do tekutého. Zamíchat. Do toho ještě 150 g mletých ořechů a semínek (teď vlašáky, para a dýňová). Do formy, péct do předehřáté trouby na 180 celsiů. Ne víc, než dvacet minut.
Batoh na záda, bunda, boty, kolobka na rameno, křik, výtah, sousedka se psem, běh lesem do školky.
Obě ratolesti na hřišti, písek, kamínky, bagr, lopatka – ztratila se. Domluva – ráno veze tatínek do školky i kámoščinu holčičku. Do Alberta pro zmrzku (vymrčela si), avokádo, banány, bio jogurt a mlíko. Plný batoh, zpět přes další hřiště. Písek, skluzavka, drama na žebříku, kámoška ze zdravé výživy, vaří cosi jako perlovku? Musím mrknout.
Tulipán – pondělí
VEČER
Půl sedmé, doma. Písek ven, děti dovnitř. Ohřát večeři.
Další zbytek z víkendu –
kapří polívka:
kapří hlavu a odřezky povařím v osolené vodě s bobkovým listem a cibulí, vývar scedím přes síto, maso oberu a pečlivě mezi prsty promačkám, abych vybrala i tu nejmenší kost (drbačka).Na másle s olivovým olejem orestuji na kostičky nakrájenou mrkev, petržel a kousek celeru, nezahušťuji. Zaliju vývarem z hlavy a vařím do změknutí zeleniny. Ke konci přidám mražený hrášek a obrané maso, dochutím muškátovým oříškem nebo květem, hodí se obojí.
Snězeno, ještě je hlad. Rozvrtali máslo, natřeli chleba, natáhli deku na balkon, piknik. V kuchyni voní větvička šeříku a náš osobní tulipán. Krása.
Ještě pořád je hlad. Instantní kukuřičná kaše s prachem z dýňových a slunečnicových semen (dlouhá mixáž semen v mlýnku na kafe). Mlíko, vykoupat. Jdem spát zároveň, já a obě děti.
Právě probíráme