Odejít ráno od nás z domu bez kaše je jako zapomenout si vzít bundu v teplotách kolem nuly. Kaše zahřeje, je sytá a báječně sladká. Co si víc ráno přát?
Žádal mě bratr, abych o těch svých kaších napsala. Snídáme je totiž všichni, takže ne jen naši nejmenší. Je mi jasné, že snídat kaše není mezi dospěláky v naší republice zrovna hitovka. Já tu svoji ideu sytých kašičkových snídaní nejdříve naučila sebe, pak vtloukla do hlavy dětem a nakonec povolil i muž. Ovesné kaše chystá ráno zásadně on. A činí tak už bezmála rok.
Cvik a rychlovka
Jsem si jistá, že zrovna ovesná kaše – když ji tedy umíte dobře – je vysoce návyková. Párkrát zkusíte a už nechcete jinak. Kdo je ráno zvyklý chystat si snídani, nezabere mu příprava kaše víc času, než příprava čehokoliv jiného. Takže s časem na mě nechoďte. Chce to cvik a jasnou koncepci. A od toho máte přece mě.
Pohanková kaše s karobem, plátky mandlí a olejem z hroznových jader
Proč snídat kaše?
Zaprvé kaše máme v TRADICI. Jedli je hojně naši předkové, jakožto sytou energií nabitou a hlavně lokální a sezónní stravu. Dneska abyste v obchodě český oves, pohanku nebo kukuřici lupou hledali. Faktem zůstává, že všechny naše kaše jsou typický české, možná až na tu kukuřičnou, která by asi líp pasovala někam do Jižní Ameriky.
Zadruhé kaše JSOU ZDRAVÉ a mají šmrnc. Pohladí žaludek a dodají tělu ty správné sacharidy v kombinaci s bílkovinou (tu dodá mléko, ale i semena a ořechy). Jako bonus je přítomna vláknina, kterou ocení zejména ti, co trpí zácpou. Chuť i nutriční hodnoty o špičku výš popostrčí přidaná semínka a vhodný tuk. Energie z kaše vám vydrží na celé dopoledne.
Zatřetí jsou super i pro naše nejmenší, tak proč ne pro nás dospěláky. Kaše jáhlovou, pohankovou nebo kukuřičnou vařené do vody nebo lépe do kojeneckého mléka (takže není třeba sladit) můžete prckovi nabídnout po 6. měsíci věku. Později kaši dítěti uvařte například z mixu vody a jablečného moštu nebo z ořechového či semínkového mléka (nejdříve po jednom roce věku a sledujte reakce kvůli možné alergii).
K rannímu šálku kávy se kaše sice moc nehodí, ale dají se připravit – a já se za to přimlouvám – až bude po kávě a chvíli po příchodu do práce, když tedy zvolíte instantní verzi. A nebo, když máte v práci vařič.
Čím se vybavit
Rendlík a dřevěná vařečka,
talíře mějte nachystané předem. Můžou být i misky, v těch kaše chládne pomaleji = zůstane dlouho horká.
Mléko, voda, rostlinné mléko nebo jablečný mošt.
Na různá alternativní „mléka“ můžete pomyslet jen v instantní verzi. Běžné kaše musíte chvíli vařit a to se třeba s rýžovým, ovesným nebo sójovým nápojem z obchodu moc neslučuje. Není to moc dobrý a snad se to ani nemá dělat. Kaši do rostlinného mléka vařím, když si to mléko doma taky vyrobím a nesmím to s dobou vaření přehnat. Například ořechové mléko je na zahřívání dost háklivé, mění pak rychle chuť na nechuť.
Komu z jakýchkoliv důvodů nevyhovuje mléko, může jej zaměnit za pouhou vodu nebo jablečný mošt ředěný vodou.Pro děti: vodu a mošt použijte také v případě, že vaříte kaši dítěti mladšímu 12. měsíců. Počítejte s tím, že kaše nebude tak hedvábná, jako když použijete mléko. U jáhlové kaše je ten rozdíl nejvíce vidět/chutnat.
Rozdíl v chuti dorovnejte posýpkou z mletých dýňových semen nebo karobem.
Ovesné vločky, jáhly nebo krupice (špaldová, pohanková, kukuřičná).
Ráda používám jemné ovesné vločky (s klíčky). Kaše z nich je jemnější a třeba pro děti lépe stravitelná. Použít samozřejmě lze i vločky běžné, nedrcené.
Jáhly, pohankovou a špaldovou krupici i kukuřičnou instatní kaši seženete ve zdravé výživě.Pro děti: jsou zpočátku vhodné zejména bezlepkové jáhly, pohanka a kukuřice. Oves a špaldu zařaďte až řekněme kolem jednoho roku (u nás prošlo už v 10. měsících).
Jáhlová kaše s dýňovými semeny, sušenou nektarinkou, lněným olejem a agávovým sirupem
Med od včelaře a škála sirupů a olejů.
Pro inspiraci z mé zásoby: sirupy javorový, agávový a datlový, sušená třtinová šťáva (panella) a med. Oleje z hroznových jader, meruňkový, makový, lněný, pupalkový, pistáciový a z vlašských ořechů.Pro děti: se hodí všechna sladidla kromě medu a opatrně taky s agávovým sirupem, z olejů bych použila hroznový, lněný či z vlaškých ořechů.
Případně i moučkový cukr a máslo,
chcete-li být tradiční. Bílý cukr má ovšem vysoký glykemický index, způsobuje výkyvy hladiny cukru v krvi na rozdíl od medu či přírodního sirupu, který hladinu cukru v krvi tolik nezvedá a dodá tělu rozloženou energii po delší dobu. Panenské oleje jsou zase zásobárnou důležitých nenasycených tuků, zatímco máslo je tuk nasycený, který je sice taky potřeba, ale jen nepatrně 😉
Jasné, nic nepřehánět a pěkně to střídat.
Posýpka
Mixněte dýňová semena s loupanou mandlí a máte super posýpku (dobře to jde v mlýnku na kávu). Nezapomeňte na semena slunečnice, vlašské ořechy a sušené pody všeho druhu (já nejraději goji). Když kaši neposypete drcenými semeny, sypte karobem (svatojánský chléb) nebo kakaem.Pro děti: aspoň do 18 měsíců bych úplně vynechala kakao. Místo něj dejte klidně karob nebo mletá dýňová semena (zařaďte po jednom roce věku). Celá semena a sušené plody nejsou vhodné snad až do dvou let. Děti je obtížně koušou a můžou se s nimi lehce začít dávit.
Možství potřebné na přípravu jedné porce kaše (rozklikněte obrázek)
Všechna důležitá čísla k množství surovin máte na obrázku. Směrem odspodu je kaše nejrychlejší na přípravu (kukuřičná), nejvýš je pak kaše nejvíce časově náročná (jáhelná). Jáhly před vařením dvakrát prolívám vroucí vodou, abych předešla případné hořkosti. Kukuřičnou kaši kupuji instantní, proto je rychlá na přípravu a nakonec i nejlevnější – jedna bio porce vychází asi na osm korun, ta nebio na pět (bez povrchové úpravy). Cena ostatních kaší se pohybuje mezi desíti až patnácti korunami za porci, samozřejmě záleží na ceně a kvalitě vstupních surovin.
Jak postupuji
Kaše (kromě instatní kukuřičné) vařím tak, že postavím na zdroj tepla rendlík s tekutinou. Vhodím špetku soli (později zvýrazní chuť). Nasypu oves, krupici nebo spařené jáhly. Vařím na plný pecky a pořád míchám. Jakmile dosáhnu varu, ztlumím na střední plamen a za stálého míchání vařím do zhoustnutí. Na závěr odstavím z ohně a přimíchám med.
Hotovou kaši přemístím na talíř, když je třeba dosladím i na povrchu, posypu čím chci, poliju čím chci a konzumuji.Instatntní kukuřičnou kaši stačí nasypat do teplé tekutiny, zamíchat a nechat chvíli nabobtnat.
Vtipné kaše na papíře
V červnu 2017 vyšly mé Vtipné kaše v knižní podobě pod patronátem nakladatelství Smart Press. Kuchařka je plná sladkých i slaných kaší, ale také informací kdy, jak a proč používat tu kterou surovinu včetně kratičkého úvodu do teorie chutí a jejich vlivu na (n)emoce podle ájurvédy. Knížku si můžete objednat přímo u mě i s věnováním na www.vtipnekase.cz.
Mohlo by vás zajímat:
 Švédský jablečný koláč |
 Ořechové mléko |
 Domácí tvarohový sýr |
|---|
Lucie, rýžovou kaši vařím z kulatozrnné rýže vhodné na rizoto např. arborio. Rýži v rendlíku zaliju dvojnásobným množstvím vody a vařím (a dolévám vodu) do změknutí. Často míchám, tato příprava déle trvá. Pak je možnost instatní rýžové kaše – prodává se ve zdravé výživě nebo mezi kašemi třeba v dm drogerii. Taková kaše je jemnější, mě osobně proto ale nechutná.
Nejvíce mám ráda rýžovou kaši s čokoládou, favorit je ta raw slazená kokosovým cukrem nebo jenom neoslazená kakaová hmota. Kaši pak sladím agágovým nebo javorovým sirupem. Super je i se strouhaným kokosem a nebo se sušenými švestkami a skořicí.
chtela bych se zeptat na kasi z ryze, varite ji doma? prosim porad jak se to dela a jake kombinace jsou dobre + jaka ryze se na to vlastne nejlepe hodi? dekuji
Nebojte, uzeniny, sladkosti a sladká pití, éčka, konzervanty, vlastně ani rohlíky a klasické piškoty ani přemíra soli našemu malému nehrozí. Z obilovin asi nejlépe začnu kašemi z těch bez lepku, z mléčných výrobků pak asi zkusím jako první kvalitní opravdový jogurt a poctivé máslo a v masových polévkách mu začnu postupně mixovat jeden po druhém i druhy zeleniny a uvidím, jak na tom bude s alergiemi. Naštěstí bude mít malý i uvědomělé babičky, které nám s manželem nebudou naši snahu o jeho zdravou stravu kazit.
Jitko, není jedno kdy co dáte dítěti k jídlu. Odborníci se sice rozcházejí v časovém doporučení, ale jisté je, že rizikové a průmyslově zpracované potraviny byste malému dítěti dávat neměla. Na tom trvám. Takže prosím žádné uzeniny, průmyslové sladkosti, bílý cukr a bílá mouka co nejdéle to půjde. A pak opatrně s alergeny, o kterých jsem už psala. Jídlo je základ zdraví.
Velmi Vám děkuji za radu a za tip na knížku. Asi zkusím intuici a rady maminek a babiček, co dávali nám a našim rodičům. Když se rozcházejí názory odborníků co pár roků, tak nakonec možná bude jedno, kdy co prcek dostane, pokud mám mít alergii na nějakou potravinu, tak ji stejně asi dostane, ať máma dělá, co chce :-).
Ještě jednou moc díky. Už se těším, až malému budeme vařit kaše, sami je s manželem jíme občas na snídani a Váš článek nám rozšířil obzory. Někdy ráno spěcháme a tak jsme postup na ovesnou kaši vylepšili tím, že vločky namočíme už večer – rychleji se nám potom dělá. Ale třeba u jahelné kaše nemělo namočení přes noc na délku vaření žádný vliv.
Jitko, vlastně pořádně nevím, kde hledat informace o tom, co prckovi odkdy dávat. Já dříve hledala informace všemožně na netu, ale knížku mám jen jednu. Jmenuje se Recepty pro maminky a miminka a je od německých autorů S.Christ a J.Rupp. Je to spíše taková lahůdka, ale najdete tam i dobré návody na první kaše.
Ano, teď zrovna v disciplíně prvních příkrmů frčí ochutnat všechno co nejrychleji. Když jsem rodila první dítě, slýchala jsem opačné rady – hlavně nic neuspěchat, všechno pomalu a lepek raději až po 1. roce. Takže babo raď. Jsem pro řídit se intuicí. Klidně zkuste aso, zeleninu, ovoce, ale vše podle sezony a ze začátku vynechat typické alergeny jako právě exot.ovoce, jahody, celer, mořské ryby, kravské mléko a tak dále. Je to na delší povídání, ale ve zkratce aspoň takto. Víc můžu vypsat do mailu…
Dobrý den,
ráda bych se Vás zeptala na radu. Kde nejlépe můžu hledat informace o tom, co malé děti mohou od kterého měsíce jíst? Máte nějaké oblíbené knihy?
Zatím mi pan doktor imunolog řekl, že je ideální, aby malý potom od 4. měsíce zkusil v malinkém množství co nejvíce různých věcí (konkrétně např. králičí maso, kuřecí, rybu, hovězí, krůtu, pak terpve někdy zeleninu a opět různé druhy), aby si imunitní systém zvykl na různé podněty a nereagoval na ně později alergiemi. Ale nestihla jsem se zeptat např. právě na mléko a obiloviny či dokonce exotické ovoce a typické alergeny (buráky, jahody), takže nevím, jestli se to vztahuje na všechny potraviny, nebo měl na mysli jen „ty normální“ a teď nebudu mít možnost se jej kvůli mateřské už jít zeptat.
Předem děkuji za rady.
Pre istotu som skontrolovala mlieka z DM (tetrapackové – sušené nepoužívam vôbec), ktoré mám doma (mám len nesladené, všetky druhy okrem čistého sójového – to nepoužívam). Mlieka je možné použiť aj na studenú, aj na teplú kuchyňu. Ono, keďže sa jedná o obilninu, vodu a morskú soľ – nie je dôvod nepoužiť aj v teplej kuchyni. Zrejme teda prevláda u vás doma subjektívny pocit – že po zovretí chytajú pachuť, ktorá vám nie je príjemná. Ja s nimi aj pečiem, robím kaše, pudingy. Samozejme – chuťovo sú iné ako kravské mlieko, ale je na každom z nás, čo pre svoj jedálniček zvolí. Za mňa obilné mlieka – všetkými desiatimi, len samozrejme človek musí prísť na to, ktorý druh je na čo vhodnejší ako ostatné.
katka: když vám k oslazení stačí rozinky, tím lépe, u nás se bez sirupů neobejdeme.
ad obilná mléka: měla jsem na mysli hotové rýžové, ovesné či sójové mléko (kupuji v tetrapacku), nikoliv to sušené v prášku. Když použiješ sušené smíchané s vodou, chuť bych řekla v pohodě. S rýžovým či ovesným nápojem (který kupuji v dm drogerii) v tomto ohledu nemám dobrou zkušenost. Jakmile projde varem, chytne jakousi pachuť a to se mi nelíbí. Navíc mám dojem, že právě na rýžovém nápoji z dm jsem četla, že není určen k vaření, ale pravda, odborně podloženo to nemám, proto obrat „snad se to ani nemá dělat“
Kaše varím a raňajkujeme ich doma každé ráno skoro 3/4 roka a neviem si už ani predstaviť, že by som si mala dať pečivo s čímkoľvek. Ak náhodou ráno nie sme doma a nemáme kašu, akoby deň ani nebol a na druhý deň sa na kašu nesmierne tešíme. Naše kaše však nijako nedoslaďujem, jedine hrozienkami, ktoré varím spolu s vločkami. Vločky mixujem podľa chuti a ročných období (ovsené ryžové, jáhlové, pohankové; špaldové a pšeničné som prestala kupovať – sú príliš tvrdé a ťažko stráviteľné). Mliečne výrobky nepoužívame a nejeme vôbec, kaše varím v kombinácii voda + ovsený nápoj. Preto ma zaujalo tvrdenie: „Běžné kaše musíte chvíli vařit a to se třeba s rýžovým, ovesným nebo sójovým nápojem moc neslučuje. Fakt to není dobrý a snad se to ani nemá dělat.“ Chuťovo sú kaše s obilnými mliekami za mňa úplne v poriadku (beriem samozrejme do úvahy, že každý máme inak nastavené chute), ale zaujímalo by ma skôr, o čo sa opieraš pri tvrdení, že by sa obilné mlieka nemali variť – či kombinovať s obilím. Prosím vysvetlenie, zdroj info. Ďakujem pekne.
No prosím, tak to možná bude chtít na snídani místo kaše kus masa 😉 link mám jen na knihu, kterou jsem četla.. http://knihy.abz.cz/prodej/metabolicke-typy-prevratny-zpusob-stravovani
Věruško, je to přesně tak -tedy: to s tím máslem jsem nemyslela „kontra“ tomuto článku, jen jsem to kvitovala: nic se nemá přehánět. Ani máslo, ani „bezmáslo“ 😉 Já většinou střídám máslo, ořechová másla (všechny krom burákového
), panenský olej či čistě jen ořechy/semínka.
Samozřejmě taky platí, že záleží na prostředí, ve kterém se člověk pohybuje: v práci nás je právěže mnoho, kteří „kašují“ – a to denodenně, pořizují si speciální kašové misky, lžíce, vymýšlejí kompozice… ale pochybuji, že kdybych se zeptala své maminky, jestli zná u nich v nemocnici nějakého „kašaře“, že by odpověděla kladně 😉
A k těm typům: o metabolických typech jsem slyšela, ale popravdě řečeno nic víc bohužel nečetla; každopádně si dost dobře dovedu představit, že bílkovinný typ opravdu jsem. Musím mít skoro každé jídlo doplněné nějakou bílkovinou, pak se cítim sytá. Jsem zvyklá vařit lehce a zdravě a jíst hodně zeleniny, ale třeba z talíře těstovin s rajčatovou omáčkou nebo pestem se prostě najíst nedokážu. S kaší to asi bude obdobné
btw, nemáte náhodou nějaký dobrý link k této tématice?
Alko:
když na ni přihodím kromě semen ještě banán, mám fakt dost. Ale možná jsem víc sacharidový typ. Kdo je spíš na bílkoviny, nemusí ho sladké tolik zasytit. Kdysi jsem četla o metabolických typech a řekla bych, že na tom bude dost pravdy…
* ad máslo.. proto tam píšu, nic nepřehánět a tuky pěkně střídat. Takže máslo jo, ale ne každý den pořád dokola.
* ad kaše na snídani.. to je otázka okruhu, ve kterém se pohybujete. Já neznám kolem sebe nikoho, kdo by tak bláznivě miloval kašovité snídaně
* ad množství: a to jsem si říkala, jestli kaše nedělám moc
A mně naopak přijde, že konzumace kaší (na milin způsobů – hlavně ozdobené ořechy a burákovým máslem :)) je v dnešní době (u ddospěláků – i když se mě týká ta mladší vrstva
naopak extrémně populární – jiné snídaně (co jsem tak kde zahlédla) – skoro nevidívám. Ale proč ne, hlavně v chladném období. Já jsem hodně kokosová – takže opražený kokos, skořice nebo najemno podrcená hořká čokoláda či líce domácí marmelády/povidel – to jsou favoriti :)A ráda si někdy dopřeju i to „obáváné“ máslo: a kupodivu neumřu, ba dokonce jsem zdravá jak řípa, až doktorka žasne, jakou mám schopnost odpuzovat nemoci 😉 a s váhou problémy nemám. Tak bych ho vzala trochu na milost, ono mnoho výzkumů ukazuje, že není takový strašák, jak si mnoho lidí myslí, a že extra virgin oleje nejsou ta jediná správná volba 😉
nebo jíte jak ptáček 
Můj problém s kašemi ale je, že mám pocit, že k zasycení mi tak často všude uváděných 40 (zde i 30!) gramů zdaleka nestačí. Vloček i máčím 60g a nikdy jsem neměla pocit, že by toho byla nějaká extra velká porce (popravdě-i tak jsem si říkala, že se musím „habovat“, abych si jich neuvařila víc). Tak nevím – buď jsem nenasyta (bože chraň
jinak – hezký obrazový návod!
Krásně sepsané a rozvážené, děkuji za tip. Pěkné vaření Šárka