Jestli jste vánoční pečení letos nezvládli, nezoufejte a pojďte si uválet pár nepečených kokosových koulí. Skladba surovin potěší zájemce o zdravou výživu s minimálním časovým fondem. A pro ty ostatní ještě přidám jedny vanilkové rohlíčky.
|
||||
|
Věruška na Facebooku
 Nakupuji také na...  Blog běží, díky...  |
Bylo, nebylo. Před mnoha a mnoha lety přinesla paní Iveta recept na štolu. Tvarohová štola byla tak chutná, že ji začali péct všichni v celém království. Pekli a pekli a jestli neumřeli, pečou ji tam dodnes.
Ty jsi má.. levandulová.. nádherně celá levandulová.. famózně levandulová… sotva si fialový song dozpíváte, z trouby vytahujete.. sušenky.. linecké nebo keksíky, jak je komu libo. Pět minut v troubě a cítíte tu vůni?
Tuhle hru hraju ráda po celý rok, ale hlavní proud u nás vypuká po prázdninách. Důvodů je hned několik, zajímavější je ale výsledek. Ten letošní stál za to. Moje dortové skóre vynesla do nebesky čokoládových výšin řepná novinka. A taky se vrátím k ořechové variantě pro našeho pradědu.
Nevím, proč jsem si tady tento recept už dávno nepoznamenala. Asi mě mezitím zaměstnalo vytírání, houpání, koupání, mazání, zpívání, chování a nějaké další činnosti kolem dítěte. Znáte to. Nebo ne?
Priority. Žiju a kličkuju mezi nimi stejně jako kolegyně, soused a kámoška. Nevyhnou se ani kuchyni. Tam je teď pro mě prioritou celer (mimo jiné). Zvolnila jsem pracovní tempo a krom polívky k obědu uplácala ještě slané muffiny.
V zářijovém článku pro TopLife (strana 36, prosím) jsem odkázala na svůj blog pro recept na dýňovou pomazánku a taky psala o útlejší variantě dýňového pyré pro prcky. Co jsem slíbila, plním, takže smršť dýňových receptů, včetně jedné asijské sladkosti je tady. A nezapomenu ani na maso pečené na cibuli a jeřabinách.
Poslední měsíce na sobě pozoruji, že psaní do tisku generuje závislost podobnou té internetové a taky podporuje fakt, že svůj blog zanedbávám. Za celé jaro jsem se tady vymáčkla jen dvakrát a léto zatím úspěšně ignoruji. V kuchyni mi přitom už dávno propukla ovocná mánie. Je na čase se o jeden borůvkový skvost s vámi podělit.
Za tento nápad vděčím Michalu Göthovi. V březnové škole vaření jsme si k polévce uváleli křehké rohlíčky se špenátem. Podle mě není pro listy mladého tuřínku elegantnějšího využití. Zabalila jsem je do těsta už loni na jaře a obdobného kabátku se jim dostalo i letos.
Celý duben jsem sem si ani neškrtla. Nenapsala žádnou recenzi, nedoplnila blog a nestihla Rudyho Linku. Ale aspoň jsem si zachřestila na farmě, okopala pradědovy jahody mezi vínem, opekla povinný čarodějný špekáček a ukojila neudržitelnou potřebu po hebkých citrusech. |
|||
|
© 2025 Věra Strnadová Chcete-li převzít či šířit dále obsah tohoto webu pro výdělečné účely, napište mi a vyžádejte si prosím předem můj souhlas. Všechna doporučení v článcích uvedená vychází z mých osobních zkušeností a z použité literatury. Nejedná se o léčebné metody ani návody, jak se vypořádat s případnou nemocí. Aplikace uvedených rad záleží čistě na vašem osobním zvážení. Jakýkoliv projev nemoci či potíže, stejně jako kombinaci užívaných léků, bylinek a jídla doporučuji konzultovat s ošetřujícím lékařem. Powered by WordPress & Atahualpa |
||||
Právě probíráme