|
||||
|
Věruška na Facebooku
 Nakupuji také na...  Blog běží, díky...  |
Ovocná sezóná nabírá obrátek. Na stromech zrají třešně a meruňky, rybízové keříky se sklání pod tíhou svých plodů a v lese se to modrá borůvkami. Já na ovoci letos ujíždím úplně. Znáte to? Zavařujete, pečete, želírujte a stejně nemáte dost. Pak se zavřete se na pár minut v kuchyni a necháte se unést dokonale svěžím ovocným želé.
Víte, co budu dělat ve středu? Nečekejte žádné otřepané verše. Nasadím pohorky, vezmu žebřík a polezu na ořech. Ano, na Ořešák královský. Ano, tuto středu. Ne, nezbláznila jsem se. Tedy, zatím ne.
Na čtyřicet? Procent? To by nejspíš rychle poznal koš zevnitř. Stupňů, plus nebo mínus? Co je to za hloupost? Minut? Možná by stál za upečení. Ne, ani minuty nejsou správně. Tento dort jsem pekla skoro celé odpoledne a korunovala oslavou. Byl totiž na čtyřicet let.
Nejlepší svíčkovou dělá maminka, babička je přebornice přes frgál a vy, jakožto novopečená manželka a matka sem tam zkoušíte, který právě povedený pokrm vaše rodina stejně náležitě ocení. Experimentujete, kopírujete a trápíte se tu nad kynutým těstem, tam nad zdrclou omáčkou. Znáte to?
Když se začátkem května v zahradě objevily první stonky rebarbory, do jednoho ještě docela zeleného se s chutí zakousla naše devatenáctiměsíční dcera. Ona jej vážně snědla. V tu chvíli mi chyběla odvaha stonek jí s pláčem odejmout. Asi potřebovala doplnit kyseliny. Přes ty je rebarbora totiž odborník. A taky (mimo jiné) přes šťavnatou náplň do buchet.
Pro začátek května (a k oslavě Svátku práce) jsem si vzala na mušku tuřín, nejodolnější a nejvápníkovatější kořenovou zeleninu. Zůstaly mi v lednici listy a já se rozhodla je pochroustat. Jsou bohaté na vápník, nejbohatější z listových zelenin. A chutnají krásně pikantně!
Hned v pondělí večer poté, co jsem se o svoji radost z obsahu biobedýnky podělila, putovala listová část zásilky do salátu. Baby leaf mix doplnila mibuna s mizunou a na stole se netrpělivě tetelila sklenička Veltlínského zeleného.
Dnes dorazila na místo určení moje další biobedýnka. V Brně jak jinak, než od Petra Weidenthalera z Velehradu. Kromě vyzkoušených a výborných cibulí a brambor, jarně obligátních ředkviček a krásných tuřínků jsem se zvědavostí očekávala hlavně listy. Je šest odpoledne a mibuna s mizunou na lince dychtivě vykukují z roztržených pytlíků.
Než si stihnete dát chřestovou polévku nebo tyhle mističky, chřest s holandskou omáčkou, jeho zapečenou variantu a slaný chřestový koláč, bude konec. Chřestové sezóny samozřejmě. Chřest vám poleze i ušima a možná lehce vyděsí vaše čichové vjemy v oné místnosti. Nemějte obavu, všechno je v pořádku!
Ještě, než na zahrádkách dozraje první letošní ovoce, máte čas trénovat. Co? No přece ty nejlepší lívance na světě. Lívance podle Nigelly Lawson se spoustou ovoce a báječným sirupem zmizí dřív, než je stihnete vkusně naservírovat na stůl. Sníte je hned a dokonce i bez ovoce. Jen tak. A když si k jídlu na chvíli sednete, možná se dočtete, proč je k sakru v jednom receptu nutný prášek do pečiva i soda bikarbona. |
|||
|
© 2025 Věra Strnadová Chcete-li převzít či šířit dále obsah tohoto webu pro výdělečné účely, napište mi a vyžádejte si prosím předem můj souhlas. Všechna doporučení v článcích uvedená vychází z mých osobních zkušeností a z použité literatury. Nejedná se o léčebné metody ani návody, jak se vypořádat s případnou nemocí. Aplikace uvedených rad záleží čistě na vašem osobním zvážení. Jakýkoliv projev nemoci či potíže, stejně jako kombinaci užívaných léků, bylinek a jídla doporučuji konzultovat s ošetřujícím lékařem. Powered by WordPress & Atahualpa |
||||
Právě probíráme