Budu teď hovořit o tom, co mi dělá dobře (no no, myslím přece hlavně na jídlo), z čeho mám radost a co si užívám. Jen tak abych si to uspořádala (to já děsně ráda) a třeba vás inspirovala.
Minulý rok nestál v řadě událostí za mnoho a jedna událost mi to všechno zase vynahradila. Já si nemilé zprávy jednu za druhou pěkně odžila se ctí a co nejvíc užitečně. Dívat se na svět skrz negaci mi není vlastní. A tak nemám v úmyslu stěžovat si na nepřízeň osudu. Naopak mě to všechno kolem jaksi těší. Že jsme ustáli jednadvacátého prosince 😉 Že máme co jíst a mnohdy dost luxusně, máme čím topit a kde spát a taky o čem psát.
A tak tedy vězte,
že tu energii k psaní mi dodává komunikace s vámi, se čtenáři, ať už těchto nebo apetitových stránek. Díky za ni! Nepřestává mě bavit stát hodiny u plotny, abych pak u domácího stolu (nerada) slyšela kritiku toho podle mě vydařeného jídla. Beru to statečně a s díky, protože mě posouvá dál.
Těší mě existence mé nové kuchyně, o které jsem snad někdy snila, ale netroufla si ani hovořit. Tetelím se radostí, když moji blízcí mlaskají, jak jim chutná a taky když můj muž pozná, že je čas vzít mě do restaurace, abych si od plotny odpočala. Je víc než skvělé, že máme na dosah několik chutných restaurací, kde už léta drží laťku úctyhodně vysoko a my si navíc můžeme dovolit v nich vysedávat. Ze všech nejčastěji navštěvujeme tuhle, protože to prostě máme co by kamenem dohodil, můžeme tam i s dětmi a vždycky odcházíme spokojení.
Mám radost, že svoje nákupy můžu svěřit někomu, kdo za mě všechny obchody oběhne. A koncem roku mě taky potěšilo otevření první farmářské prodejny ve Žďáře nad Sázavou, kterému jinak kralují potravinové řetěžce všeho druhu a taky jeden bufet Vesna, co se tam cítíte jako ze sna (velmi špatného).
Co teda v kuchyni?
Poprvé za mnoho let, co si to plánuji, jsem letos stihla vyrobit Jánské ořechy.. důkaz na fotce. Taky jsem experimentovala s kváskem, ale komplikace po porodu mi bránily věnovat se rozvíjení téhle živé kultury dál. A tak teď hodlám vypěstovat svůj kvásek znovu. A nebo si pro něj k někomu zajdu.
A co letos?
Těším se na další inspirativní rok, kterému podle mě bude kralovat nízkonákladové vaření, ovšem sezónní a lokální, z našich kvalitních surovin. A taky pokračující boom českých kuchařek. Mám na mysli těch papírových. Možná už taky konečně dojde na ryze českou charismatickou kuchařskou show v telce, co já vím.
U mě to je celkem jasné, stále se hodlám rozepisovat v Apetitu a přispívat do Instinktu, dokud mě tam budou chtít. A taky hodlám se ctí učit jíst batolecího syna a pěstovat chuťové buňky své rodiny ke spokojenosti, její i mojí. A vám doporučuji totéž, protože k lásce vede cesta přes žaludek a ke zdraví taktéž 😉
Mohlo by Vás zajímat:
 Hovězí pupek s křenovou omáčkou |
 Koblihy s vanilkou a citronem |
 Mořský vlk podle Mánka |
|---|
Právě probíráme