Fotodokument každého ze sedmi dnů v jednom mém květnovém týdnu. Je neděle, končíme.
RÁNO
Kousek cvičení. Rýžová kaše (ze zbytku po mléce) s ovesnýma vločkama – vařená ve vodě, slazená medem a doplněná skořicí. Nahoru nějaké oříšky a sirup. Připravit brambory, řepu, celer – dnes se vaří z toho, co zbylo ve spíži.
Celerová polívka – cibuli zpěním na oliváči, kostičky celeru, dvě malé brambory, zalít vodou, vařit do změknutí, rozmixovat. Brambory na plátky na plech, sůl, olej, v troubě upéct. Uvařit pohanku na večeři.
Už nevím kdy kdo vstával.
DOPOLEDNE
Jogurtová panna cotta, inspirace včerejším dezertem. Dva malé kelímky Hollandie plus sladidlo plus šťáva z půlky citronu. V 1 dcl vody přivést k varu tři vrchovaté lžičky prášku agar-agar (mám teď od Natural, lépe ale tuhne Grešík). Odstavit a vlít do jogurtu. Zamíchat, nalít do hrnečků o objemu 1,5 dcl, plnit tak do 3/4, vyjde na čtyři hrnečky. Do lednice.
Vysát, umýt zem, vydrhnout koupelnu. Zahrada. Mezitím vypraveny obě děti ven.
Muž dle svých představ postavil druhou ohradu na kompost. Dva „kousky“ vedle sebe jsou jako naše zrcadlo. Můj rozevlátý, nakloněný a hlavně že tam můžu sypat. Ten mého muže pěkně upravený, na rovině, prostě dokonalý. To stojí za fotku. Rozsadit tymián k zídce. Na rozdíl od zakládání kompostu, lunární kalendář zasazení tymiánu teď přeje.
Děti dovnitř. Oběd na stůl.
ODPOLEDNE
Po polívce junior usíná.
Muž dává maso na gril – naložil krkovici. Nechtěla jsem, ale neodolám. Jím kousek, k tomu pečené brambory a pivo. Obědový ideál mého chotě.
Pak jogurtová panna cotta – když ji v hrnku objedete tenkým nožem, jde vyklopit hladce. Ty jahody jsem měla čistě náhodou.
Nádobí.
Dusí se nastrouhaná červená řepa na pánvi s vodou, dlouho. Do toho mandlová smetana (nebo prostá kravská smetana), vařit chvíli. Promíchám s uvařenou pohankou, večeře hotova.
S dcerou nakládáme jehličí na sirup.
Junior se probral, v náručí, ještě usnul. Předškolácké úkoly s dcerou. Vstáváme. Svačina. Oblíct, děti ven. Píšu.
VEČER
Sbalit domů. Vše do auta. Večeře – ona červená řepa s pohakou a smetanou. Nádobí. Urovnat drobnosti, nesnáším odjezd bez úklidu. Přesun do Brna. Vybalit, umýt, mlíko, spát.
Co bylo v pondělí? Palačinkové úterý. Středa – čarodky bez fotek – Čtvrtek – první máj – Pátek – zahradníků svátek –
Sobota – pohádková
Na co jsem za ten týden přišla
Že každou rádoby volnou chvilku věnuju vaření nebo psaní. Že čas je neuchopitelné něco, co strašně rychle pluje a my plujeme s ním. Že teď dost prožívám kořenovou zeleninu. Že ani při dobré vůli nedokážu nafotit vše, co bych chtěla a už vůbec ne dost profesionálně. Že ať chci nebo ne, žiju stereotypem od spaní ke krmení a zase zpět. A že jsem si oddechla, až byl ten týden pryč a já už nemusela zaznamenávat každý svůj pohyb 😉
Že když běh po hřištích vyměníte za běh v zaměstnání, tak to máte vlastně na stejno.
Lůco, berte to s odstupem, je to jen jeden týden
Pak jsou další, kdy máme maso každý druhý den a naopak buchtu žadnou, místo ní čerstvé ovoce, teď třeba frčí jahody. Navíc každému sedí jiné živiny, já nejím moc maso, muž jej jí každý den. A že vařím oběd ráno je čistě praktické, pak se totiž vyráží ven na hřiště/nákup/výlet a když se vracíme, je dítě tak hladové, že nějaké čekání, až se oběd uvaří nepřipadá v úvahu. Tohle je ale model od zhruba jednoho roku věku dítěte. Do té doby je to zase jinak. To si ale musí osahat a zkusit každý sám/sama, mateřství je prostě nesdělitelná zkušenost 
No teda
přečetla jsem si celý týden a docela mě to překvapilo 
že třeba se u vás nejí moc maso, ale zas naopak se docela často peče něco sladkého 
a pak taky že děláte oběd už ráno vlastně. Já budu za 4 týdny rodit tak chytám inspiraci jak co pak budu dělat 