|
||||
|
Věruška na Facebooku
 Nakupuji také na...  Blog běží, díky...  |
Takový přístroj jsem si vždycky přála. Hlavně teď, na podzim. Jednou stranou vhodíte bednu jablek a druhou stranou vypadnou nápady na jejich upotřebení, nejlépe rovnou v daném provedení, že. Nic podobného doma nemám. Navíc by mě to rejdění v kuchyni chybělo. Všude se mi povalují hromady jablečných papírových receptů, tak co si z nich ten jablkomat zkusit namontovat?
Dělám bublaninu pokaždé jinak. Sázím suroviny od oka a proto taky nemůže být nikdy stejná. Nejhorší je ta suchá. Hledala jsem nejvláčnější variantu, abych si ji mohla jednou provždy zapsat. A našla. Běžím si ji sem honem blognout.
V květnu jsem nestihla upozornit na Apetit s černým rybízem, načež proběhl PFF. Teď se v Brnem dovalilo Jídlo z blízka (čtete středeční brněnskou MF Dnes) a na zahradě zrají jahody, třešně, roste salát, kvete bez a měsíček lékařský… a v dalším čísle Apetitu jsem si vzala na mušku cider.
Ještě než nás příroda zaplaví prvními čerstvými jahodami a třešněmi, je čas na buchtu s dírou. Křehkou, vláčnou a pěkně tučnou, takovou babičkovskou.
Jaká je ideální zimní buchta? Muffin, bábovka, štrúdl a tenhle koláč. Tak dlouho jsem hledala šup-šup buchtu v novém pojetí, až jsem si ji vymyslela sama. Je hutná a zcela v duchu zimní sezóny vyžaduje přítomnost zavařeného (mraženého) ovoce.
Tuhle hru hraju ráda po celý rok, ale hlavní proud u nás vypuká po prázdninách. Důvodů je hned několik, zajímavější je ale výsledek. Ten letošní stál za to. Moje dortové skóre vynesla do nebesky čokoládových výšin řepná novinka. A taky se vrátím k ořechové variantě pro našeho pradědu.
Poslední měsíce na sobě pozoruji, že psaní do tisku generuje závislost podobnou té internetové a taky podporuje fakt, že svůj blog zanedbávám. Za celé jaro jsem se tady vymáčkla jen dvakrát a léto zatím úspěšně ignoruji. V kuchyni mi přitom už dávno propukla ovocná mánie. Je na čase se o jeden borůvkový skvost s vámi podělit.
Celý duben jsem sem si ani neškrtla. Nenapsala žádnou recenzi, nedoplnila blog a nestihla Rudyho Linku. Ale aspoň jsem si zachřestila na farmě, okopala pradědovy jahody mezi vínem, opekla povinný čarodějný špekáček a ukojila neudržitelnou potřebu po hebkých citrusech.
Pijete kávu? Nebo naopak vůbec nepijete kávu? A máte rádi čokoládu? Aspoň jedno ano je vám vstupenkou. Kam? No přece do čokoládového kávového kraje. Rozbalte tabulky čokolády, postavte vodu na sporák a počítejte. Voňavá pohádka o kávě a čokoládovém koláči právě začíná.
Na státní svátek 28.září se mi po DVAnácti hodinách intenzivních porodních ohlasů narodila dcera. Včera měla DVA roky. Nikdy mi život neutíkal rychleji. Aspoň DVA měsíce jsem vybírala dárky a DVA týdny plánovala dort. Místo panenek a oblečků se doma sešly stavebnice, vláčky a tabule. A místo plánovaného dortu, jeden experimentální. |
|||
|
© 2024 Věra Strnadová Chcete-li převzít či šířit dále obsah tohoto webu pro výdělečné účely, napište mi a vyžádejte si prosím předem můj souhlas. Všechna doporučení v článcích uvedená vychází z mých osobních zkušeností a z použité literatury. Nejedná se o léčebné metody ani návody, jak se vypořádat s případnou nemocí. Aplikace uvedených rad záleží čistě na vašem osobním zvážení. Jakýkoliv projev nemoci či potíže, stejně jako kombinaci užívaných léků, bylinek a jídla doporučuji konzultovat s ošetřujícím lékařem. Powered by WordPress & Atahualpa |
||||
Právě probíráme