Dělám bublaninu pokaždé jinak. Sázím suroviny od oka a proto taky nemůže být nikdy stejná. Nejhorší je ta suchá. Hledala jsem nejvláčnější variantu, abych si ji mohla jednou provždy zapsat. A našla. Běžím si ji sem honem blognout.
|
||||
|
Věruška na Facebooku
 Nakupuji také na...  Blog běží, díky...  |
Přestože je česká buchtová a knedlíková klasika stálicí v našem letním ovocném jídelníčku, aspoň jednou za léto se hodí odskočit si na osvěžení k evropským sousedům. Příkladné italské semifreddo jste už jistě někde ochutnali, tak si ho pojďte vyrobit i doma! A bude taky pěna, jahodová.
V květnu jsem nestihla upozornit na Apetit s černým rybízem, načež proběhl PFF. Teď se v Brnem dovalilo Jídlo z blízka (čtete středeční brněnskou MF Dnes) a na zahradě zrají jahody, třešně, roste salát, kvete bez a měsíček lékařský… a v dalším čísle Apetitu jsem si vzala na mušku cider.
Ještě než nás příroda zaplaví prvními čerstvými jahodami a třešněmi, je čas na buchtu s dírou. Křehkou, vláčnou a pěkně tučnou, takovou babičkovskou.
Jaká je ideální zimní buchta? Muffin, bábovka, štrúdl a tenhle koláč. Tak dlouho jsem hledala šup-šup buchtu v novém pojetí, až jsem si ji vymyslela sama. Je hutná a zcela v duchu zimní sezóny vyžaduje přítomnost zavařeného (mraženého) ovoce.
Bylo, nebylo. Před mnoha a mnoha lety přinesla paní Iveta recept na štolu. Tvarohová štola byla tak chutná, že ji začali péct všichni v celém království. Pekli a pekli a jestli neumřeli, pečou ji tam dodnes.
Tuhle hru hraju ráda po celý rok, ale hlavní proud u nás vypuká po prázdninách. Důvodů je hned několik, zajímavější je ale výsledek. Ten letošní stál za to. Moje dortové skóre vynesla do nebesky čokoládových výšin řepná novinka. A taky se vrátím k ořechové variantě pro našeho pradědu.
Nevím, proč jsem si tady tento recept už dávno nepoznamenala. Asi mě mezitím zaměstnalo vytírání, houpání, koupání, mazání, zpívání, chování a nějaké další činnosti kolem dítěte. Znáte to. Nebo ne?
Poslední měsíce na sobě pozoruji, že psaní do tisku generuje závislost podobnou té internetové a taky podporuje fakt, že svůj blog zanedbávám. Za celé jaro jsem se tady vymáčkla jen dvakrát a léto zatím úspěšně ignoruji. V kuchyni mi přitom už dávno propukla ovocná mánie. Je na čase se o jeden borůvkový skvost s vámi podělit.
Celý duben jsem sem si ani neškrtla. Nenapsala žádnou recenzi, nedoplnila blog a nestihla Rudyho Linku. Ale aspoň jsem si zachřestila na farmě, okopala pradědovy jahody mezi vínem, opekla povinný čarodějný špekáček a ukojila neudržitelnou potřebu po hebkých citrusech. |
|||
|
© 2024 Věra Strnadová Chcete-li převzít či šířit dále obsah tohoto webu pro výdělečné účely, napište mi a vyžádejte si prosím předem můj souhlas. Všechna doporučení v článcích uvedená vychází z mých osobních zkušeností a z použité literatury. Nejedná se o léčebné metody ani návody, jak se vypořádat s případnou nemocí. Aplikace uvedených rad záleží čistě na vašem osobním zvážení. Jakýkoliv projev nemoci či potíže, stejně jako kombinaci užívaných léků, bylinek a jídla doporučuji konzultovat s ošetřujícím lékařem. Powered by WordPress & Atahualpa |
||||
Právě probíráme