Druhý trimestr definují v literatuře obvykle jako nejpohodovější. Jak pro koho. Každopádně není od věci si to užívat, když můžete.. všichni, ne jenom těhule. U stolu k tomu pasují třeba těstoviny se semínky fenyklu.
|
||||
Druhý trimestr definují v literatuře obvykle jako nejpohodovější. Jak pro koho. Každopádně není od věci si to užívat, když můžete.. všichni, ne jenom těhule. U stolu k tomu pasují třeba těstoviny se semínky fenyklu. Vrchol masopustu nemůžu oslavit jinak. Chuťová pamět velí k návratu do dětství. Přenesme se do ledna někdy kolem roku 1990 na jihoslovenský venkov. Je zabíjačka a na desce v talířích chládne kocsonya. Konečně vařila maso. Co taky, když nám začíná ten masopust. Vyzrálý hovězí pupek ze Sasova měl být původně steak a nakonec se uvařil. Ale báječně! Byla jsem tam ve čtvrtek. Vyhlídla si sardinky a než mi je vykuchali, nechala se od Italů utáhnout na nefiltrovaný oliváč a čtyři buvolí mozzarelly. Dostala jsem slevu, citron, tymián a recept. A právě o něj se s vámi chci podělit. Sliby se mají plnit, i o Velikonocích. Kdo čekal na medvědí nádivku, nechť si připraví sekáček. Konec sezóny medvědího česneku se letos elegantně kloubí se začátkem sezóny kopřiv a oslavou Velikonoc. Tak proč toho nevyužít. Čas od času se mi v rybárně podaří natrefit na čerstvou rybu, co jsem ji doma na talíři ještě neměla. Naposledy se mým úlovkem stal mořčák chutný, co jej znáte spíše pod názvem mořský vlk. Letošní kalendář ruku v ruce s počasím hlásí definitivní jaro. Zasejte řeřichu, natrhejte kopřivy, nakupte jehněčí a vejce (k barvení se tady dostaneme co nevidět) a dejte se do pilování velikonoční hostiny. Třeba pod vedením Michala Götha z brněnské restaurace U Kastelána. Máte na to týden! Čtrnáctou únorovou neděli jsme se obratně naučili zasvětit láskyplným citům. Ta letošní však není jen tak ledajaká, jenom zamilovaná. Právě 14. února 2010 začíná čínský rok Tygra, prý bude plný dynamiky, zvratů a emocí. Co víc, ve stejný den končí u nás v České republice jedno bujaré období, období masopustu. Šedivé pošmourno za oknem s konečnou platností odstartovalo letošní zimu a s padajícími teplotami připoutalo listí k zemi a mě k počítači. Taky jsem postavila prvního sněhuláka, vyplenila balkónovou zahrádku a trávila hodně času v kuchyni. Jenže, na blogu to tak nevypadá. Někde mezi druhou vánočkou, třetím lineckým a Jedovnickým výlovem mi došlo, že to všechno chutné psaní kolem nestihnu. Zašla jsem s dcerou do lesa, udělala si kafe a upekla řezy podle hraběnky. Pak došlo na další kávu, sametově hnědou paštiku a krémově oranžovou dýni. A taky na rubínová jablíčka z Cikháje, průsvitné Svatomartinské a tento článek. |
||||
© 2025 Věra Strnadová Chcete-li převzít či šířit dále obsah tohoto webu pro výdělečné účely, napište mi a vyžádejte si prosím předem můj souhlas. Všechna doporučení v článcích uvedená vychází z mých osobních zkušeností a z použité literatury. Nejedná se o léčebné metody ani návody, jak se vypořádat s případnou nemocí. Aplikace uvedených rad záleží čistě na vašem osobním zvážení. Jakýkoliv projev nemoci či potíže, stejně jako kombinaci užívaných léků, bylinek a jídla doporučuji konzultovat s ošetřujícím lékařem. Powered by WordPress & Atahualpa |
Právě probíráme