Hodování v duchu staročeských tradic připadá především na čtvrtek před Popeleční středou. Takzvaného „Tučňáka“ si letos užijeme až 3. března. Ovšem spotřeba koblih a masa všeho druhu stoupá hned po Novém roce. Je vůbec možné, aby si žravý český národ nechal tuhle příležitost ujít?
Minulý rok jsme masopust s rodinou strávili na hustopečských Turhandlích. Malou dceru nezaujal ani tak průvod masek, jako živý pašík v kleci a jeho následná veřejná porážka. Máma přitom uronila slzu a táta vystál frontu na zabíjačkové pochoutky. Tehdy jsem se pod nervovým vypětím uchýlila do mexické restaurace kousek od místa porážky, ale ani tam mi nebylo dobře. Aspoň bylo na materiál pro recenzi… Don Pedros nabízí mexickou kuchyni jen napůl.
S mým recenzním chozením po hospodách je konec, ale do Hustopečí se letos zřejmě vydáme znovu. Více než po prasečí krvi, však prahneme po maskách a po návštěvě kamarádů, co bydlí kousek odsud.
Doma asi upeču koblihy a koleno, o kterých píšu v únorovém časopise TopLife. Recepty jsem kdysi dostala mailem. Přestože hromadnou poštu tohoto typu obvykle rovnou mažu, tyto pochoutky mě ke konci zimy prostě oslovily. Nejdřív dostaly slovo v kuchyni mé mámy, osvědčily se a koleno pečené na zelí se v mém rejstříku oblíbených receptů ustálilo. Mám asi málo bílkovin. Ovšem cholesterol zvýšený a po prasečí pochoutce nemůže nikdo čekat, že poklesne 😉
Cholesterol sem a tam
Stejně – co se klesajícího cholesterolu týče – jsou na tom i koblihy, ty však na rozdíl od kolena děláme skutečně jen jednou za rok. Především průmyslově vyráběné koblihy jsou co do obsahu složitých cukrů, bílé mouky a nevhodných tuků pro tělo vážně problém. U domácích kousků se pak můžete pokusit ovlivnit alespoň druh a kvalitu použitých vstupů. Jenže bílou mouku ani tuk nasycený co to dá v tomto případě neošulíte.
A tak si tu kalorickou bombu rozdělte aspoň do dvou dnů – sobota koleno, neděle koblihy 
a pak si dejte ještě má oblíbená kuřecí křídla, načež můžete zahájit měsíční masovou pauzu. Pro vaši inspiraci se tu pokusím během postního období nadhodit slušný bezmasý recept. A těšte se, Velikonoce vás odmění šťavnatým jehněčím a prvními zelenými dary Matky přírody!
Já už teď můžu prozradit, že na zelenou notu tentokrát nebudu básnit virtuálně, nýbrž papírově, a to na místě pro jídlomilce nanejvýš vhodném.
Kuřecí křídla na medu a rozmarýnu pro dva hladové krky
6 kuřecích křídel, sůl, 8 stroužků česneku
potírka z 30 ml panenského olivového oleje (4 lžíce), 1 lžičky medu, 1 lžičky sekaného čerstvého rozmarýnu a kůry strouhané z 1/4 citronu
navíc troška olivového oleje na vymazání pekáčku
- Troubu zapněte na 200 stupňů Celsia.
- Křídla omyjte a rozložte na dno olejem vymazané formy, osolte je a potřete potírkou.
- Olej s medem nepůjde zcela dobře promíchat. Nelekněte se, směs promíchejte jak to půjde a pak pomocí lžičky a prstu (samozřejmě čistého ;)) na křídla rozetřete. Kolem křídel poházejte neoloupané stroužky česneku.
- Přiklopte víkem a dejte do rozehřáté trouby péct asi půl hodiny. Pak sejměte víko a pečte ještě chvíli odklopené – čím déle, tím křupavější bude kůrčička.
- Podávejte nejlépe s rýží.
Masopust jsme si užili před pár lety v Rožnově a letos jsme si tu masopustní zabíjačku dopřáli osobně ( http://hafjentak.blog.cz/1102/masopustni-zabijacka ). Z toho důvodu nemůžu pomoci Sasovákům, protože do mražáku už se nevejde ani štětinka! Ale můžu tuhle výzvu uveřejnit i u sebe, třeba to aspoň trošku pomůže.
Jinak krásné koblížky jsem našla na blogu u Meg: http://vareni.ritta.cz/moucniky/pecene-koblizky/ .Jsou úžasné v tom, že jsou pečené, ne smažené!