„Paničko, proč ty jeřabiny trháte? Chcete se otrávit?“ Ale kdepak. Chci jen nasát všechny barvy podzimu, zásobit se řádnou dávkou céčka a nakonec třeba odehnat pár nežádoucích bytostí. Tohle (a mnohem víc) jeřabiny totiž dokážou.
Nejlepší gurmánský zážitek vám zaručí plody jeřábu sladkého, které jsou méně trpké a hořké. Důvěryhodné zdroje hovoří, že jedlé jsou jeřabiny všechny. Ty o něco více jedlejší poznáte podle pilovitého zakončení listů – listy jsou do poloviny hladké a pak zhruba od půlky ke konci pilovité.
Plody můžete sbírat od konce srpna do října (někde se dočtete, že až do listopadu). V kuchyni si s nimi pohrajte a zavařte obligátní kompot, nechte je vypálit, připravte víno, džem nebo je jen tak nasušte a v zimě z nich uvařte výtečný čaj.
Jeřabiny obsahuji organické kyseliny, především kyselinu askorbovou, jablečnou a citrónovou, cukry, třísloviny, pektin, karotenoidy, hojně vitaminu C a nakonec silici a flavonoidy. I když jsou jeřabiny jedlé, neměli bychom je syrové pojídat ve velkém – odtud to jedovaté strašení malých dětí. Látky v nich obsažené dráždí sliznici žaludku a střev, mohou způsobit nevolnost, zánět, zvracení nebo průjmy. Poměr jedovatých látek v jeřabinách pak klesá sušením nebo tepelným zpracováním.
Díky svému složení se jeřabiny používají při regulaci střevních pochodů, způsobují vydatnější vylučování žluče a zrychlují střevní peristaltiku. Mají také močopudný účinek a působí na vylučování písku a drobných kamínků.
Jeřáb najdete po celé Evropě. Hodí se i k výsadbám ve městě, protože je nenáročný a dobře snáší znečištěné ovzduší. Znám je od pradávna. Jeho mýtické a léčivé účinky sahají od starověku až dodnes. Jeřáb hrál hlavní roli v obřadech druidů, ve starogermánské mytologii byl zasvěcen bohu hromu Donarovi. Pálením dřeva, listů a plodů jeřábu se prý dají přivolat duchové a domácí skřítci. Pálení plodů v kadidle pomůže k odhánění nežádoucích bytostí.
Ať už vás zaujala jakákoliv forma využití jeřabin, neváhejte a s chutí se do nich pusťte. Budete mile překvapeni, stejně jako před pár lety já, když jsem jeřabinám díky spolupráci s Flo přišla na chuť.
Jeřabinový džem (bezlepkový)
Suroviny:
500 g kuliček jeřabin, 500 g cukru (já použila přírodní třtinový), 1 velká skořice (špalík asi 10 cm dlouhý), 10 hřebíčků, dvě lžíce vody (20 ml), 1 vrchovatá čajová lžička vloček agar-agar, 100 ml vody
Očištěné jeřabiny a koření dejte vařit do hrnce společně s vodou. Vařte na mírném plameni a z počátku často míchejte. Povařte 15 minut.
Pak přidejte půlku cukru, promíchejte a vařte 5 minut.
Mezitím přiveďte k varu 100 ml vody, vsypte do ní agar. Na středním plameni nechte 3 minuty jemně probublávat a přitom často míchejte.
Poté agarovou vodu odstavte z ohně a přidejte k jeřabinám společně s druhou půlkou cukru. Promíchejte a vařte ještě 5 minut.
Vyjměte koření a plňte do čistých, nahřátých sklenic.
Sklenice včetně víček před plněním umyjte horkou vodou s jarem. Můžete je ještě sterilizovat v pekáči v troubě ponořené do výšky 3 cm do vody při teplotě 100 stupňů Celsia 10 minut.
Zdroj: článek Jeřabiny Českého rozhlasu Ostrava a článek O jeřabinách. Původní recept pochází od Florentyny.
Mohlo by vás zajímat:
 Králičí polévka a ragú |
 Tři zimní polévky |
 Švédský jablečný koláč |
|---|
Cukru bylo dost a myslím, že času na rozpuštění také. Každopádně to byl můj prvopokus a neházím flintu do žita – mám zálusk na koupi černého jeřábu do sadu, tak nějak mi tam chybí do sbírky. Skleničky jsem odnesla do sklepa a třeba se opravdu někdy za dlouhých zimních večerů odhodlám zariskovat a dám obsah pod maso, jak radíte.
Děkuji pěkně za recept na džem,neboť na chalupě mám jeřáb jedlý.Po provedení zašlu svůj komentář
Míšo a kolik bylo toho cukru? A stihl se ten cukr pořádně rozpustit, když přišel do jeřabin až nakonec? Taky mě napadá, že každý máme chuť nastavenou trošku jinak a třeba se ten výsledek zdá nechutně hořký, ale pro druhého zase tak moc nechutný nebude 😉 Každopádně nezoufejte, na chleba si zavařeninu nedáte, ale pod maso se bude hodit výborně. Pečení s cibulí hořkost otupí a když výsledný sos po pečení propasírujete a ještě případně dochutíte, bude to fajn. Věřím tomu
Právě jsem po procesu vaření a nevím, kde se stala chyba. Jeřáb byl opravdu s listy téměř hladkými, vroubkovanými minimálně. Místo bubáka hvězdička, prý další znamení sladkého jeřábu. Ale výsledek je nechutně hořký…
Tolik práce a očekávání… recept jsem použila jiný, ale v principu stejný (rozvařit bobulky se skořicí, přepasírovat, přidat gelfix a poté cukr, dát do skleniček).
jedlé jeřabiny poznáte podle listů. Divoké je mají celé vroubkované, zatímco jedlé od poloviny hladké.
Je to tak, ty jedlé jsou taky u nás mezi paneláky a dokonce i u silnice
Na ty první, kde auta nejezdí jsem si troufla, a pak při procházce sledovala, že nejsem jediná.
Letos na podzim jsem konečně nastudovala rozdíly mezi jedlými a nejedlými druhy jeřabin.
Tady se dozvídám, že jedlé jsou všechny.
Takže při svých procházkách po vesnici otrhávám lístky a pro jistotu koušu do bobulek, zda jsou jen kyselé, nebo i hořké. A překvapivě jsem zjistila, že jedné druhy jsou vysazeny na obecních pozemcích, v parčíku u obchodu a před lekárnou. Ke sklizni tedy nic moc, leda počkat na tmavou noc.:-)