Měl to být původně článek o tom, jak mít žravé placičky a vyhnout se přitom obilninám i luštěninám. Místo toho jsem se rozepsala o batátech a kromě placiček dostanete recept na bramborovo-batátové pyré a dýňový krém s batátou.
Sladké brambory neboli batáty jsou žádoucím artiklem globálního zimního jídelníčku. S našimi bramborami nemají nic společného. Batáty jsou hlízami povijnice batátové, tropické rostliny patřící do čeledi svlačcovité.
V obchodech můžete narazit na batáty s vnitřkem ORANŽOVÉ BARVY (vhodné na vaření, do pyré, zapékání a na lupínky) nebo s vnitřkem BÍLÝM (jsou škrobovitější a méně sladké, hodí se více do těst). Bohužel dovnitř není vidět 😉 Časem jsem si tedy vypracovala nakupovací pomůcku.
Jak poznat správný batát
Vypozorovala jsem, že batáty s oranžovým vnitřkem mají slupku hladší, kdežto batáty s bílým vnitřkem jsou na povrchu strupovitější a v barvě slupky prosvítá cyklaménová (mrkněte na barevnou škálu Módního pekla). Ještě mi to ale nikdo profesionálně nepotvrdil.
Proti rakovině a virům
Batáty patří k nejvýživnějším druhům zeleniny. Obsahují vlákninu (3 g na 100 g), vitamíny (zejména vitamín C a vitamín B6), draslík, kyselinu chlorgenovou, kyselinu kávovou či rostlinná barviva betakaroten (1 batáta dodá více jak 100% doporučené denní dávky), lutein a zeaxantin.
To všechno dohromady působí proti rakovině, očním chorobám a proti virům. Co je přesně na co, píšou v kalorických tabulkách.
Pro kuchyni platí obecná poučka, že batáty se dají použít všude tam, kde byste použili dýni.
Batáty taky opěvují maminky, co začínají s PŘÍKRMY. Protože sladká brambora obsahuje přirozeně více cukrů – už ten název, že ano – chutná prckům obvykle víc, než naše brambory. Proti hovoří snad jen cena, ta se pohybuje okolo PADESÁTI KORUN za kilo.
U nás doma je v oblibě bramborovo-batátové pyré, někdy lehce šmrncnuté celerem. Když ale nakrájím kus batáty do polívky, nechce to nikdo jíst, pokud ovšem neaplikuji další trik, totiž dýňový krém se schovanou batátou. Populární nejsou ani smažené batátové lupínky, protože zkrátka nerada smažím. O stupeň lepší, je upéct batáty společně s další zeleninou v troubě na plechu (doporučuji předtím obojí trochu povařit a pak teprve péct). A nakonec jsem přišla k receptu na batátové placičky s tuňákem, které balím jakožto svačinu do krabiček na výlety.
Bramborovo-batátové pyré
lze použít i jako příkrm od 6. měsíce věku
Na dva díly brambor dejte jeden díl batát. Všechny brambory oloupejte a ty sladké nakrájejte na velká kolečka, zatímco ty druhé brambory nakrájejte na malé kostky. Dejte do vody, osolte (pro děti do jednoho roku nesolte), přidejte mletý kmín a přiveďte pod poklicí k varu. Stáhněte plamen, pokličku poodkryjte a mírně bublající vařte do změknutí všeho (asi 15 min).
Horkou vodu slijte, brambory rozmačkejte na pyré a přidejte k nim štědrou dávku másla (dětem do jednoho roku přidejte raději kapičku olivového oleje). Dosolte (dětem do jednoho roku nikoliv) a podávejte.
Batátové placičky s tuňákem
na 7 placiček o průměru 6 cm a výšce do 1 cm
- 200 g batát
- 1 šalotka
- 80 g tuňáka z konzervy ve vlastní šťávě
- kůra z jednoho citronu
- kopr (čerstvý nebo mražený)
- sůl
Troubu předehřejte na 200 stupňů Celsia obyčejně.
Oloupané a nakrájené batáty vhoďte do vroucí vody a uvařte doměkka. Slijte, nechte okapat a trochu vychladnout. Rozmixujte na pyré, do kterého přidejte najemno nakrájenou šalotku.
Slijte vodu z tuňákové konzervy a přidejte tuňáka k pyré. Osolte a dochuťte nasekaným koprem a citronovou kůrou. Hmotu přikryjte a nechte odležet alespoň půl hodiny v ledničce.
Tvořte placičky, které rozložte na pečícím papírem vystlaný plech a pečte asi 15 minut.
Dýňovo-batátový krém
lze použít jako příkrm od 6. měsíce věku
- 450 g dýně hokkaido nebo muškátové dýně
- 150 g batáty
- dýňový olej
- pro dospělé: sůl, muškátový oříšek, restovaná dýňová semena
Oloupanou a na kostičky nakrájenou dýni dejte společně s batátou (oloupat a nakrájet na větší kusy) do hrnce. Zalijte vodou, aby bylo vše ponořené. Pro dospělé a starší děti osolte a přiveďte pod poklicí k varu. Stáhněte plamen a mírně vařte do změknutí všeho. Rozmixujte tyčovým mixérem a malým dětem podávejte s kapičkou dýňového oleje. Ostatním dochuťte solí, špetkou strouhaného muškátového oříšku a podávejte zdobené restovanými dýňovými semeny a dýňovým olejem.
Mohlo by vás zajímat:
Guláš po burgundsku | Černý kořen – pomazánka a polévka | Banánové muffiny |
---|
Milý Ivane,
autorka bude patrně z Moravy, protože tam se říká karbenátky. Vzhledem k etymologii tohoto slova by možná bylo správnější, aby čeština užívala výraz – karbonátky. 😀 Ale nám nejde o lingvistiku, ale o vaření. Nějakou tu nepřesnost klidně přehlédneme. Ale když někdo opravuje jiné a sám naseká chyb jako máku, ani neví, že po čárce nebo tečce patří další, tzv. bílé interpunkční znaménko – mezera, … o vynechání několika písmen nemluvě, …
My se budeme učit vařit, Vy to prosím zatím zkuste se správnou češtinou, aby Vaše kritika byla příště fundovanější.
Děkuji
Batáty jsem dříve vůbec neznala. Jednou jsem na ně narazila v Globusu a tak jsem je zkusila koupit. A tak jsem pak doma hledala na to recepty a tento článek je fakt opravdu dobrý. Díky za něj.
Pane Ivane dobře vaříte a ještě skvěle ovládáte náš rodný jazyk, to je úžasné. Kolik je vám let? Jste perpektivní partner.
A abych jen nekritizoval,před měsícem jsem koupil jeden batát,poprvé a měsíc jsem ho sušil ve spíži a dnes jsem ho upekl v remosce s masem a nakonec jsem ho snědl samotný a maso zůstalo na zítřek.I samotný byl vynikající.Přeji dobrou noc a mimořádné recepty.
Paní Danková,je hezké,že obohacujete web recepty,ale přestante obohacovat novovýrazy jako karbenátky.Vždy pouze KARBAnÁTKY.Celkově je na internetu čeština diskutujících žalostná.Jen ještě ke dvěma fenoménům,které je možné slyšet i od redaktorek v TV.Kdyby to byla jen Nova,ale ony se vyskytují i ve veřejnoprávní televizi.Je to neprofesiální.Takže Karlovo může být město i lejno,ale v žádném případě nemůže být Karlovo nůž či pes,nebo Karlovo žena.Copak to vy,kdo to takto používáte,neslyšíte,jak primitivně to zní?A zadruhé není správný výraz aby jste,kdyby jste,ale zásadně abyste,kdybyste.Bylo by toho víc.Prostě, co se v mládí nenaučíš,ve stáří(i v pětadvaceti)nemáš kde najít.
Ty rybí prsty, to je jen variace na způsob, jakým u nás doma děláme veškerá „smažená trojobalovaná jídla“. Já totiž popravdě smažit na pánvičce absolutně neumím, ani řízky, karbenátky, nic. Takže jsem si vypomohla a co jde, dělám v troubě. Na pečicí papír pokladu rybí prsty (ale děláme tak třeba i malé králičí řízečky – z jater a břišní stěny; či kapustové karbenátky) a na každý prst dám kousek přepuštěného másla nahoru. Peču na 180 stupňů cca 15minut, přes vidličky všechny prsty obrátím a pak ještě cca 15 minut. Jednu dobu jsem experimentovala se strouhankou a dělala trojobal i ze strouhanky z čerstvých rohlíků (jiné zrovna ten den doma nebyly:-) ) a bylo to taky zajímavé. Rybí prsty dělám vždy do zásoby do mražáku, nakoupíme spoustu tmavé tresky (bílá jde taky, ale vyhýbám se jí po shlédnutí inspiračních videí Jamiho Olivera o rybách) a trávíme hodinu v kuchyni jen vytahování kostí, krájením a obalováním a máme zásobu rychlého a kvalitního jídla v mrazáku na pár měsíců.
A ještě k tomu smažení, když měla moje máma oslavu narozenin (spousta lidí), dělali jsme kuřecí paličky v trojobalu také v troubě, tentokrát ale v pekáčku (několika pekáčcích) ve vrstvě rozpáleného sádla. Také 15 minut, otočit a 15 minut. Byla to už forma smažení, ale nemuselo se stát u pánvičky a bát se připálení a přepálení (vážně smažit na pánvičce absolutně neumím).
To mám radost, že jsem Vás také něčím inspirovala Především Vy inspirujete mne svým báječným blogem!
Jitko, díky za přínosnou informaci! Hned jsem jam z článku smazala. A já se zase musím inspirovat těmi domácími rybími prsty. V tom mám tedy mezery
Dobrý den, mám jen takovou nepodstatnou drobnost. „Jam“ by prý měl být rostlinou z úplně jiné čeledi (Dioscorea), takže s batáty nemá botanicky moc společného (článek na wikipedii je v tomto prý zavádějící). Jam obsahuje v hlízách jedovatý alkaloid, který se ničí tepelnou úpravou. Hlízy batátů alkaloidy neobsahují (no ale mají pro změnu zase kyanogenní glykosidy ). Ale je to vlastně jedno, hlavní je oboje dobře uvařit či tepelně zpracovat (a nedat na neznalé vitariány, kteří tvrdí, že se to dá jíst syrové).
Děkuji za milý recept na placičky, vyzkoušíme. Doma děláme bramborovo-batátové pyré k bůčku, protože tam se ta sladkost hodí. A taky děláme batátové hranolky (pečené na plechu v troubě, lehce obalené v olivovém oleji, sypané kořením) a podáváme je k domácím rybím prstům (krájené kousky tmavé tresky v trojobalu, pečené v troubě na plechu, každý kousek na začátku zakápnutý přepuštěným máslem). Syn má batáty v příkrmech rád v kombinaci s červenou čočkou a hovězím vývarem.
Skvělým tipem je, že se vlastně batáty dají použít tam, kde dýně. Díky.
Lůco, ten článek existuje.. stále rozpracovaný. Mezitím se mi děti stihly posunout do starší kategorie Na blogu mám ještě dvě omáčky, co v podstatě lze aplikovat na rodinný oběd – cuketovou (bude aktuální v létě) a kořenovou s fenyklem http://blog.veruska.cz/dve-pyromacky-cuketova-a-korenova-s-fenyklem/
Dýně je asi jasná http://blog.veruska.cz/dyne-do-kazde-kuchyne/.
Díky za připomenutí, budu se snažit k příkrmům vrátit. Vím, že je to pro maminky v určité chvíli velké téma
Vendulo, v takovém případě radím zkusit to bramborovo-batátové pyré jako přílohu třeba k lososu pečenému v papilotě. Dát víc brambor, trochu batáty a řádně pomačkat s máslem. To chutná i mému muži, který jinak sladké brambory odmítá 😉
Ahoj, jednou jsem dala malýmu batáty a blil jak šakal až jsme museli na pohotovost, ale pravděpodobně za to batáty vůbec nemohli.. Věru prosíím, nechtělo by se ti udělat článek o příkrmech?? já vím že otravuju, máš svých námětů tři p…. ale moc prosíím, smutně koukám jsem úplně zoufalá, chci mu dát ochutnat všechno možný, ale točím pořád dokola to samé (mrkev, telecí, brambor), (brambor, žloutek, špenát), (mrkev, celer, petžel, zak.smetana, telecí), (hrášek, kuřecí-domácí, rýže) a já už nevím, občas mu tam dám i řepu. Ale teď toho našeho, sezónního moc není. Máš takový dobrý, zdraví nápady a tipy na jinou (přesto naší lokální) zeleninu, tak nechceš poradit? Co třeba chutnalo tvým dětem? Mému je teď 8.měsícu. Děkuji
Ani já batátům moc neholduji, zkusili jsme doma dvakrát – jednou jako pečené spolu s klasickými brambory – to se mi zdály chuťové opravdu sladké a nedobré; podruhé je strašně chtěla vyzkoušet sestra, uvařila si jeden a večer se jí z něj udělalo špatně. Nicméně váš článek mne tolik navnadil, že snad možná zvážím, že do třetice všeho dobrého a zkusím je ještě jednou v nějaké nové úpravě
Zní to zajímavě, ale mně batáty prostě nějak nepřirostly k srdci. Mnohem víc jsem si zamilovala novozélandské sladké brambory jménem kumara – jejich chuť je mi mnohem víc sympatičtější. Více o kumara zde https://mlokcestovatel.wordpress.com/2015/02/16/skryta-zakouti-tajuplne-novozelandske-nekuchyne-iii-cast/