Jak to bylo: rozhovor pro Instinkt

A to vy se nějak víc znáte? ptal se mě muž po odjezdu redaktorky a fotografa. V pátek jsme se viděli poprvé a já toho namluvila víc, než bych možná měla. Ale proč se krotit, když to bylo tak fajn odpoledne.

Než Darina Křivánková přijela, stihla jsem s Karlem Šandou probrat ukradené měděné okapy, nejlepší brněnské lokality na bydlení i to, jak mě bude fotit. Tomu všemu s úsměvem v lehátku přihlížel náš pohodový junior a moje první oficiální gastro odpoledne na chalupě mohlo začít.

Cibetka za lidovku

Abych uvedla situaci na pravou míru, za tu kávu můžou sousedi Jasánci. Celkem nevině vyhlížející kávový balíček, co nám dovezli z cest po Vietnamu se více jak před rokem stal mým osobním miláčkem. A je jím dodnes. Kávu jsem jeden čas nepila vůbec a ani teď to s ní nijak nepřeháním. Za kvalitou chodím do oblíbených kaváren a když si už dělám kafe doma, pak jedině cibetkové. Jo, jsem zmlsaná. Pro ten účel jsem si přivezla pár zrnek taky na chalupu a právě o nich Darina v článku píše. Je to skvost z Café Huệ – Hàng Giầy 26, Hà Nội (k počtení zde). Žádné šméčko a samozřejmě v místě prodeje na evropské cibetkové poměry za lidovou cenu.

Dezert k sežrání

Na přetřes přišel i náš domácí zimní favorit kočoňa. Přesněji můj favorit, mužův nikoliv, z jeho konzumace má tak silný zážitek, že se o tom nemohl při rozhovoru nezmínit. K focení však byl použit brokolicový quiche, co jsem jej dělala do hranaté formy (jinou na chalupě nemám) zdobený lichořeřišnicí (zkusili jste už ochutnat?) a podávaný s mojí olivovou tapenádou. Ten jsme snědli k večeři.

K ochutnání a ke kávě dostalo osazenstvo zapečené ovoce s ovesnovločkovou drobenkou a to je prosím pěkně on, dezert šampión. Uplácala jsem jej za poslední týden hned třikrát, pro tři různé návštěvy a pokaždé velmi rychle z misek zmizel. Jeho původní podoba totiž patří do malých zapékacích misek, ale pečený v pekáčku a servírovaný jen tak na talíři taky není k zahození. Jinak, on je přímo k sežrání, klidně i s tím ozdobným měsíčkem. Původně jsem ten recept ladila k pověšení na blog a on se zrovna v tu chvíli hodil pro Instinkt. Já si jej sem ale stejně dám.

Zapečené ovoce s drobenkou aneb nejúspěšnější dezert letošního léta

do formy o rozměrech 18×25 cm nebo do malých zapékacích misek (celkem 6 porcí)

100 g jemných ovesných vloček, 80 g hladké špaldové mouky (lze namíchat půl napůl s bílou pšeničnou), 80 g palmového cukru, 70 g studeného másla, 1 lžička mleté skořice, špetka soli, ovoce – pevné hrušky, broskve nebo švestky, k podávání kysaná smetana, jogurt nebo zmrzlina

Ovoce omyjte a nakrájené na kostičky navrstvěte na dno pekáče či zapékacích misek. Je-li kyselejší, posypte cukrem (nejlépe také palmovým).
Troubu předehřejte na 180 stupňů Celsia horkovzdušně (kolem 160 obyčejně).
Smíchejte sypké přísady dohromady a pak rukou spojte se studeným máslem, až vznikne drobenka.
Drobenkou posypte ovoce a pečte 20 až 25 minut.
Podávejte vychladlé s kopečkem kysané smetany, hustého bílého jogurtu nebo se zmrzlinou (třeba touto domácí).

Palmový cukr je tam naprosto zásadní. Dodá dezertu karamelový nádech a pro tu správnou chuť, po které se u stolu ozve blažené mňááám je nenahraditelný. Ale jistěže, dá se to upéct i s cukrem moučkovým. Teď mě napadá, že ten dezert vlastně může být i docela fajn snídaně. Jednoduché, co říkáte?

Rozhovor je součástí prázdninového seriálu o foodblogerech a vyšel v Instinktu č. 35/XI ve čtvrtek 30. srpna 2012. Povídání to bylo více než dlouhé a všechno co zaznělo se do něj nedalo. A to je dobře. Tak ať vám chutná.

Mohlo by vás zajímat:

Dýňový dip	Králík na rajčatech a cuketách	Nejvláčnější bublanina