|
||||
|
Věruška na Facebooku
 Nakupuji také na...  Blog běží, díky...  |
Už dávno jsem slibovala, že o tom napíšu. O tom, kde dělají pálenku z kokosů, kde si v kádi (vlastní rukou!) vyberete humra a v protější eatery vám jej připraví. O tom, kde jsem ochutnala ten nejšťavnatější kuřecí steak a nejpodivnější krabí specialitu. A o tom, že to po pár klicích na netu a letu přes půl světa můžete zažít taky.
Už víte jak vypadá Chilli v ženském vydání, kdo vyznává Jižní svah, jak velká je Cuketka a kdo přijde, když si dáte rande s Gurmánkou?
Když se začátkem května v zahradě objevily první stonky rebarbory, do jednoho ještě docela zeleného se s chutí zakousla naše devatenáctiměsíční dcera. Ona jej vážně snědla. V tu chvíli mi chyběla odvaha stonek jí s pláčem odejmout. Asi potřebovala doplnit kyseliny. Přes ty je rebarbora totiž odborník. A taky (mimo jiné) přes šťavnatou náplň do buchet.
Už se o tom shushká dlouho. Minimálně od té doby, co z brněnské Olympie zmizel jediný sushi bar široko daleko. Pak se tu sushi dalo najít (a stále dá) příležitostně v menu některých restaurací a taky na webu. V MOMO Sushi na to šli od lesa, nejdříve otestovali zájem virtuálně s formou rozvážky a teď se na to vrhli reálně. Na Solniční 13 v těchto dnech otvírají MOMO Sushi bar.
Víno + pálenka + horko + dobrý nápad = Madeira. Silná, hutná, štiplavá a svěží. Přesně taková (a nejenom) umí Madeira být. A taky zelená a hornatá, vyprahlá i rozkvetlá, to když se bavíme o samotném ostrově.
Pro začátek května (a k oslavě Svátku práce) jsem si vzala na mušku tuřín, nejodolnější a nejvápníkovatější kořenovou zeleninu. Zůstaly mi v lednici listy a já se rozhodla je pochroustat. Jsou bohaté na vápník, nejbohatější z listových zelenin. A chutnají krásně pikantně!
Hned v pondělí večer poté, co jsem se o svoji radost z obsahu biobedýnky podělila, putovala listová část zásilky do salátu. Baby leaf mix doplnila mibuna s mizunou a na stole se netrpělivě tetelila sklenička Veltlínského zeleného.
Dnes dorazila na místo určení moje další biobedýnka. V Brně jak jinak, než od Petra Weidenthalera z Velehradu. Kromě vyzkoušených a výborných cibulí a brambor, jarně obligátních ředkviček a krásných tuřínků jsem se zvědavostí očekávala hlavně listy. Je šest odpoledne a mibuna s mizunou na lince dychtivě vykukují z roztržených pytlíků.
Než si stihnete dát chřestovou polévku nebo tyhle mističky, chřest s holandskou omáčkou, jeho zapečenou variantu a slaný chřestový koláč, bude konec. Chřestové sezóny samozřejmě. Chřest vám poleze i ušima a možná lehce vyděsí vaše čichové vjemy v oné místnosti. Nemějte obavu, všechno je v pořádku!
Ještě, než na zahrádkách dozraje první letošní ovoce, máte čas trénovat. Co? No přece ty nejlepší lívance na světě. Lívance podle Nigelly Lawson se spoustou ovoce a báječným sirupem zmizí dřív, než je stihnete vkusně naservírovat na stůl. Sníte je hned a dokonce i bez ovoce. Jen tak. A když si k jídlu na chvíli sednete, možná se dočtete, proč je k sakru v jednom receptu nutný prášek do pečiva i soda bikarbona. |
|||
|
© 2024 Věra Strnadová Chcete-li převzít či šířit dále obsah tohoto webu pro výdělečné účely, napište mi a vyžádejte si prosím předem můj souhlas. Všechna doporučení v článcích uvedená vychází z mých osobních zkušeností a z použité literatury. Nejedná se o léčebné metody ani návody, jak se vypořádat s případnou nemocí. Aplikace uvedených rad záleží čistě na vašem osobním zvážení. Jakýkoliv projev nemoci či potíže, stejně jako kombinaci užívaných léků, bylinek a jídla doporučuji konzultovat s ošetřujícím lékařem. Powered by WordPress & Atahualpa |
||||
Právě probíráme