Molekulární lekce v Apetitu

Když o tom teď píšu, mám chuť si naplnit celou pusu TOU pěnou. Lehkou jako pírkou a ovocnou přesně v takovém duchu, v jakém očekáváte chuť plodu, který jste při její výrobě zrovna použili.

Asi to taky znáte. Jsou dny, kdy se nic nedaří a přes veškeré plány se přistihnete, jak tupě zíráte do blba přemlouvajíc v duchu své tělo, aby aspoň část z plánovaných povinností splnilo. A pak to přijde. Ráno zasednete k počítači a chrlíte jeden text za druhým. Tak to se mi stalo dneska. Zrovna, když vychází další Apetit.

K článku o mé molekulární epizodě však není příliš co dodávat. Vyšel tak, jak jsem jej napsala a taky dezert s mangovou pěnou při focení v redakci dopadl podobně, jako u mě doma.

Nebudu předstírat, že vyrobit ovocnou pěnu není DRBAČKA. Je. Zvlášť pak to čištění sifonové lahve… zuřila jsem hlavně ve chvíli, kdy hlava děravá zapomněla propasírovat mixnuté jahody a nechala je v lahvi napěnit i se zrníčky. Výsledek dalšího jahodového pokusu byl ale kouzelný, co říkáte?

Je mi jasné, že pokud nemáte šlehačkovou lahev už doma, nepoběžíte si ji kvůli jedné pěně hned koupit. Zkusit ale můžete místo pěny na základ dezertu nalít to ovocné želé, co zmiňuji taky na konci článku.

Nejde však přehlídnout, že molekulární gastronomie je teď tady hit. Její propagátoři připravují roztodivné kombinace pokrmů ještě roztodivnějších tvarů a ohromují tím celé široké gastronomické okolí. Je fajn si odskočit pro osvěžení k netradičním postupům, ale pro mě není nad naši českou ovocnou letní klasiku.

Jahodovou pěnu jsem si už vychutnala. Tím tuto epizodu sama pro sebe uzavírám. A úplně obyčejně česky se těším na jahodovou bublaninu nebo jahodami plněné knedlíky a vůbec nejraději mačkané jahody s cukrem a mlékem.

* Co už vyšlo v Apetitu aneb Surovina po surovině *

Mohlo by vás zajímat:

Tuřínový závin	Chřestový koláč	Saláty z jedlého trávníku